1. Úvod
2. Malé spotřebiče
3. Žehlení prádla

Při výběru nové žehličky by vás měl zajímat materiál žehlící plochy a parní ráz, který žehlička dokáže vyvinout. Vybaveny mohou být různě, skvělým doplňkem je odvápňovací a/nebo anti-drip systém (neodkapává). Vyberte si tu pravou! K žehličkám nabízíme také příslušenství, například žehlící prkna. Pokud si s výběrem žehličkynevíte rady, mohl by vám pomoci článek .

Typ žehličky

Na trhu existuje velké množství různorodých žehliček. Abychom se v nich lépe orientovali, představme si základní kategorie, do kterých jsou rozděleny. Nejzákladnější a vlastně i nejméně vybavenou je žehlička suchá. Marně byste u ní hledali nádržku na vodu, která by vám pomohla s vytvořením páry. Její nesporonou výhodou je však snadná údržba a jednoduché ovládání.

Když se na ni ale podíváme z jiného úhlu pohledu – žehlení vám neusnadní – žehlící plocha totiž logicky není vybavena parními otvory, tzn. že žehlička neprodukuje pomocnou páru. Jednoduše řečeno, při nákupu suché žehličky sice ušetříte, rozhodně vám ale tuto domácí činnost nezpříjemní ani neulehčí. Tento starší typ žehliček je tedy ideální zejména pro jedince, kteří žehlí velmi málo nebo jsou na suchou žehličku zvyklí a neradi by na tom něco měnili.

Jistým kompromisem, vhodným zejména pro studenty nebo často cestující osoby, je žehlička  cestovní. Charakteristické jsou pro ni menší rozměry i nižší váha. Pokud ale doma žehlíte pravidelně, rozhodně vám nedokáže plně nahradit klasickou (napařovací) žehličku. Oceníte ji především ve chvílích, kdy potřebujete rychle přežehlit prádlo, které se vám zmačkalo v kufru nebo cestovní kabele.

V českých luzích a hájích se však nejčastěji setkáte s žehličkou napařovací, která převažuje také v nabízeném sortimentu. Jistou variantou napařovací žehličky, ideální hlavně pro osoby, které žehlí často a dlouze je žehlička systémová. Díky jejímu velkému zásobníku na vodu nebudete muset neustále odbíhat ke dřezu, abyste nádržku s vodou doplnili. Méně známé jsou pak žehlící systémy a mandly. I přes to, že se jedná v podstatě o nejméně pracnou variantu žehlení, nejsou v českých domácnostech zrovna rozšířené.

Napařovací žehlička

Jak již bylo napsáno výše, v českých domácnostech je nejoblíbenější tzv. napařovací žehlička. Ta má oproti suché žehličce jednu nespornou výhodu - s žehlením nemusíte začínat u ještě vlhkého nebo kropeného prádla. Napařovací žehličky si totiž při své činnosti sami vytvářejí páru, která následně proniká hluboko do tkaniny a prádlo činí poddajnějším pro další úpravy. Pokud si pořídíte kvalitní žehličku s dobrou kluzností žehlící plochy a vyšším počtem parních otvorů s efektivním rozmístěním, žehlení vás možná začne i bavit (stane se totiž rychlejším a komfortnějším).

Kromě materiálu žehlicí plochy si všímejte také příkonu žehličky. Měl by být rozhodně vyšší než 1400 W, ideálně pak v rozmezí 2000 – 2800 W. Tato hodnota vám napoví, jak rychle se žehlička po připojení do sítě elektrické energie nahřeje a úzce s ní souvisí také hodnota parního rázu žehličky a stálé páry. Parní ráz je množství páry, kterou je napařovací žehlička schopna vyprodukovat v určitý okamžik (ideálně více než 200 g/min). Parní ráz u napařovacích želiček aktivujete stiskem tlačítka a aktuální "útok páry" pro vás bude velice užitečný, potřebujete-li si poradit s opravdu pomačkaným nebo nepoddajným prádlem. Stálý parní výkon neboli stálá pára, nám potom specifikuje kolik páry vychází z žehlící plochy v průběhu celého žehlení (často v rozmezí 0 – 40 g/min).

Kvalitní napařovací žehlička by kromě parního rázu měla zvládat také vertikální napařování (pro vyrovnání obleků či košil na věšácích, záclon, apod.) a může vám dovolit také regulaci teploty a páry zvlášť. Poddajnější záhyby vyřešíte buď rozprašovačem vody, nebo speciální zúženou špicí žehličky, která si poradí i s touto nepříjemností.

Jednou z nejnovějších sofistikovaných funkcí napařovacích žehliček je bezpečnostní automatické vypnutí. V případě, že již delší dobu není žehlička používána, tedy například jste ji zapomněli vypnout, nebo vás něco vyrušilo, tak se žehlička sama vypne. Totéž se stane, i pokud jste třeba žehličku nevhodně odložili žehlicí plochou dolů a mohlo by hrozit nebezpečí požáru.

Žehlička s parním generátorem

Žehlička s parním generátorem bývá často označována také jako systémová žehlička. Vybavena je speciální hadicí (pro distribuci páry) vedenou ke generátoru, který je dále připojen kabelem do elektřiny. Hlavní výhodou takového systému je jednodušší žehlení, o které se stará konstantní pára, která je tak silná, že prostoupí i silnější tkaniny (třeba džínsovinu).

S parním generátorem tak není problém kvalitně vyžehlit třeba povlečení na peřiny přehnuté ve více vrstvách – není potřeba ho žehlit z obou stran. Tak silné je napařování! Další obrovskou předností systémové žehličky je objem zásobníku na vodu, který je ve většině případů větší než 1 litr. Oproti klasické napařovací žehličce tak nemusíte vodu doplňovat tak často (napařovací žehličky mají nádobky s objemem cca kolem 300 ml).

Existují dva druhy systémových žehliček_. První varianta má v sobě zabudovaný klasický boiler, který prohřívá vodu v celém jejím množství (z tohoto důvodu chvíli trvá, než je žehlička připravena k použití – asi 8 minut – litr vody se prostě během 30 sekund nenahřeje). Tento typ vám v průběhu žehlení neumožní doplnit vodu, pokud neklesne její teplota na bezpečnou hodnotu.

Druhou variantou je systémová žehlička vybavená topným tělesem. Ta funguje na principu dvou oddělených nádržek (1 s teplotou vody z kohoutku, druhá, podstatně menší, se nahřívá a postupně doplňuje z nádržky první). Nahřívá se asi 2 minuty (typ od typu) a vodu můžete doplňovat kdykoliv.

Źehličky s parním gernerátorem jsou ideální, pokud žehlíte hodně a často. Pak vám tato varianta čas strávený u prkna velice ukrátí. A vzhledem k tomu, že dnešní doba přeje plným skříním, a to nejen oblečení, ale jistě i ručníků a ložního prádla, přizpůsobují se jí i žehlicí technologie.

Žehlící plocha a parní otvory

Velmi důležitým parametrem je také žehlící plocha a počet parních otvorů v ní. Žehlící plochy samotné bývají vyrobeny z různých druhů materiálů, nabízí se např. plochy z nerezové oceli nebo broušeného hliníku. Ty jsou sice nejlevnější, ale zároveň jsou nejméně odolné proti poškrábání. Proto si při každém žehlení musíte hlídat, abyste nechtěně nepřejeli zips, cvoček nebo třeba knoflík. Ve chvíli, kdy žehlící plochu škrábnete, totiž dochází k tomu, že se začínají tvořit připáleniny a klesá kluznost žehličky. A taková žehlička je vám k ničemu.

Kvalitnější žehlící plochy jsou vyrobeny z nepřilnavých povrchů, které se při žehlení nelepí a hladce kloužou, nevytváří navíc ani sklady nebo varhánky na prádle. Mezi nejkvalitnější plochy vůbec se řadí ty keramické. Jsou velmi dobrou alternativou pro plochu z nerezové oceli s tím, že jsou velice odolné proti poškrábání. Každý výrobce pojmenovává svou žehlící plochu jinak a snaží se ji rozvíjet a vyvíjet. Většina z těch nejvýznamnějších se může pyšnit spoustou patentů.

Na každé žehlící ploše najdete také parní otvory. Nezáleží jen na jejich počtu (i když čím více, tím určitě lépe), ale zároveň je důležité, jakým způsobem jsou otvory uspořádány. Ideálně by měly být rozmístněné po skupinách na různých místech plochy, přizpůsobeny tak, aby byla pára do tkanin distribuována co nejpravidelněji – k tomu u nových typů žehliček slouží třeba i 3D průtisky, apod.

Odvápňovací systém

Žehličky obecně mohou, ale nemusí být vybaveny odvápňovacím systémem. Co to znamená? Jednoduše platí pravidlo: využíváte-li žehličku bez odvápňovacího systému, měli byste její nádržku plnit především destilovanou vodou. Naopak v případě, že využíváte žehličku s tímto systémem, stačí vám pro žehlení voda z kohoutku. Destilovaná voda je v tomto případě přímo nežádoucí, jelikož nedokáže vytvořit potřebnou páru.

Chcete-li namítnout, že máte doma příliš tvrdou vodu, pak pro dosažení ideálních podmínek využívejte poměru 1:1 (voda kohoutková vs. destilovaná). Moderní žehličky jsou dnes ve většině případů těmito odvápňovacími systémy již vybaveny - některé disponují dokonce dvojím odvápňováním.

Pokud chcete, aby vám napařovací žehlička vydržela co nejdéle a zároveň při žehlení nešpinila, pak jednou za čas proveďte samočištění. Ideální je žehličku nechat rozehřát na vysokou teplotu a po té do ní nalít studenou vodu přímo z kohoutku. Protřepejte a zmáčkněte tlačítko pro uvolnění parního rázu. Veškeré nečistoty by se v průběhu tohoto procesu měly odplavit společně s vycházející párou.

Doplňkové služby a bezpečnost

Možná si budete listovat v našem e-shopu nebo se půjdete na žehličky podívat do kamenné prodejny a narazíte zde naAnti-drip nebo také Drip-stop systém. Pokud jste někdy drželi žehličku v ruce a nepatřila zrovna k nejnovějším, možná se vám stálo, že vám při žehlení odkapávala voda z žehlící plochy nebo z ní dokonce vytékala. Tento nepříjemný efekt vzniká ve chvíli, kdy je teplota vody natolik nízká, že není možné spolehlivě vyrobit páru. Současná doba ale této nechtěné záležitosti vystavila stopku. Anti-drip systém je tedy vlastně systém proti odkapávání žehličky.

Každá moderní žehlička by měla být navíc vybavena dalšími bezpečnostními prvky. Minimálně by měla zvládat automatické vypnutí, když s ní delší dobu nepohnete. Chytré žehličky se vypínají, když delší dobu leží položené na žehlicím prkně (tady by doba vypnutí měla být co nejkratší), ale i ve stavu stojatém. Zabrání se tak nechtěnému propálení prádla, případně žehlicího prkna nebo dokonce většímu problému jako je požár. Někteří výrobci navíc vybavují své produkty ještě bezpečnou stabilní patou, která je doplněna o protiskluzové podložky.

Čeho ještě si při výběru žehličky všímat?

Při výběru nové žehličky si všimněte také délky přívodního kabelu. Může se to jevit jako banální záležitost, ale když začnete žehlit a zjistíte, že vám žehlička neumožní dostat se ani na konec žehlicího prkna, pak je zle. Dnes už jsou žehličky vybaveny kabely o délce 2 nebo 2,5 metry, což by měla být dostatečná délka pro všechny. A pokud se vám s kabelem otravovat nechce vůbec, pak můžete pořídit žehličku bez šňůry. V takovém případě ale počítejte s tím, že bude žehličku nutné odkládat na speciální, nabíjecí plochu. Odměnou vám ale bude absolutní volnost pohybu.

Pokud máte možnost, žehličku si chytněte také do ruky a zkuste simulovat pohyb při žehlení. Pokud ji budete držet pouze žehlící plochou natočenou k obličeji a budete zkoumat její vzhled – pravděpodobně vás brzy začne bolet ruka. Žehličky totiž něco váží a to záměrně. Pokud je žehlička lehká, musíte sami vynaložit větší úsilí pro to, aby po žehlených textiliích lehce klouzala. Naopak čím bude žehlička těžší, tím více vlastní váhy využije k pohybu. Proto se vyšší hmotnosti nelekejte.

Zaměřte se ale také na to, zda se vám držadlo žehličky pohodlně drží, jak jsou přístupná samotná tlačítka pro parní ráz a rozprašovač, apod. A ještě jedna věc – nezapomeňte na kvalitní žehlicí prkno (např. s mřížkou), kterým pára může volně procházet (logicky tak projde i celou tkaninou a žehlení bude zase o něco jednodušší).